V 18. a 19. století vznikly na území Králova Pole ještě další nové osady: v letech 1756–1763 vznikly podél dnešní Křižíkovy ulice Ovčálovice, známé též pod názvem U Sedmi Hromů. Jejich část se zachovala dodnes při nároží Sladkovského ulice. Roku 1783 vznikla za tehdejším Kartouzským rybníkem východně od dnešního královopolského železničního nádraží skupina domů označovaná Vyhnálovice. K největšímu růstu Vyhnálovic, k nimž náleží zástavba ulic Myslínova, Fibichova a Žleb, došlo ve 30. letech 20. století. Před polovinou 19. století vznikla západně od královopolského nádraží osada Kartouzy. Značná část této osady, vzniklé v prostoru Božetěchovy a Dalimilovy ulice, však byla později zbořena při výstavbě královopolského panelového sídliště.
Roku 1844 bylo Královo Pole povýšeno na městys. Po povýšení Králova Pole na městys došlo k jeho rychlému růstu, především podél cesty do Prahy. Zároveň zde začal silný rozvoj průmyslu. Roku 1853 začal pracovat cukrovar (zanikl roku 1884), v někdejším klášterním pivovaru vznikla roku 1873 sladovna, roku 1880 byla založena záhy zaniklá továrna na koberce. Pracovalo zde i několik cihelen. V budovách někdejšího cukrovaru zahájila roku 1890 výrobu Královopolská strojírna, která byla později výrazně rozšířena. Roku 1913 byla založena továrna na výrobu kosmetických přípravků Alpa.
Roku 1869 bylo Královo Pole spojeno s Brnem koněspřežní tramvají s konečnou u Semilassa. Roku 1884 byla koněspřežka nahrazena parní tramvají, a roku 1900 elektrickou tramvají. Roku 1885 byla územím Králova Pole postavena železnice z Brna do Tišnova.
zdroj: wikipedia